„Růže.“

Xaver Menhard Litoměřický

„Růže.“
„Ó, růže krásná,“ dívce děl, já miluji tě vřele; tě milovat, tě pěstovat bych chtěl po žití celé. Mou budeš-li, mne učiníš nejblažším smrtelníkem; ó, rci, chceš život pro celý bych byl ti zahradníkem?“ A „růže“ „Ano“ zašeptla v lehýnkém uzardění... On myslil, štěstí takému že v světě rovno není... Však krátce na to zůstavil „růžinku“ opuštěnu... Proč „růže“ pro něj ztratila tak náhle všechnu cenu? Proč ji, kterou tak miloval, opustil nenadále? – Aj, zvěděl, že již „růžinka“ kdys měla – „poupě“ malé... 145

Kniha Divoké ovoce (1892)
Autor František Ladislav Menhard Litoměřický