Píseň břichopásků.
Ať se kárá naše počínání
ve světě:
nás ni zlostné lání, ani posmívání
nesplete!
V jídle, pití, blaze nám,
plný stůl, to je náš chrám!
Spor ať vznikne mezi státy sebe tužší,
ať se národ rve
s druhým do krve –
nás to z nebeského klidu nevyruší.
Politika vůbec pro nás horká kaše;
ať si dobře je
lidu, nebo zle:
jen když z pekáče nám kyne blaho naše!
Do divadla také nikdy nechodíme;
snadno moh’ by tam
oheň škodit nám –
a pak, divadla se přece – nenajíme!
151
Knih a novin také žádných nečítáme –
hlava bolí z nich.
Plný-li jen břich –
„osvěty“ a jiných trestů málo dbáme.
Šampaňské a starý ležák pouze pijem;
když se najíme,
pak se vyspíme,
a tak žijem, tyjem a – za živa hnijem.
Ať se kárá naše počínání
ve světě:
nás ni posmívání, ani pohrdání
nesplete!
V jídle, spaní blaze nám,
divan, stůl – to náš je chrám!
152