XXXIV Neptejte se, lidé dobří,

Emanuel Miřiovský

Neptejte se, lidé dobří, proč mi slza v oku plane, a proč smutné vzdechy, stony srdce nosí rozedrané. Padla rosa s nebe stropu, v oku mém se usadila; zazvonili v dálce hranu a ta v srdce zabušila.

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

91. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nebes pláč. (Vilém Ambrož)
  2. Miloň upějící. (František Dobromysl Trnka)
  3. OČI. (Augustin Eugen Mužík)
  4. K SRDCI. (Karel Sabina)
  5. LHOSTEJNÝ MILÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. BLUDNÁ OVCE (František Odvalil)
  7. PÍSNIČKA O KRÁSNÉ ANGELINĚ (Antonín Klášterský)
  8. IV. (ŠŤASTNÁ CHVÍLE.) (Jaroslav Vrchlický)
  9. XV. Hluboké lesy, spíte, spíte... (Petr Křička)
  10. ZIMNÍ VEČER V ELBASANU (Stanislav Kostka Neumann)