Mým dobrodincům.

František Chládek

Srdce mé jest velemoře dmoucí, oteckou jež obejímá zem, nebesa se obrážejí v něm, na jichž vrchu sedí Všemohoucí. Perly nesčíslné, stříbroskvoucí leží na dně jeho hlubokém a ty často loví v oku mém rusalky – ty city moje vroucí. To můj poklad, z něhož oběť skládám na oltáři nebes, lidstvu, vlasti, láskou k tomu puzen nekonečnou. Dobrodinci! i vás, kleče, žádám: přijmětež ode mne ze propasti srdce vyváženou: „slzu vděčnou“.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

225. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stance. (Adolf Heyduk)
  2. I. Dřímal plamen v nitru duše, (Jan Vlk)
  3. S bohem! (Adolf Heyduk)
  4. Hvězda. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  6. 13. Láska – památka nám svatá, (Karel Marie Drahotín Villani)
  7. Letnímu slunéčku. (Antal Stašek)
  8. BOUŘE. (Václav Věnceslav Ráb)
  9. IX. Kde‘s blaho mé, kde‘s děvo má?! (Jan Vlk)
  10. UMĚLCŮM. (Václav Jaromír Picek)