Když se slunko snáší.

František Chládek

Když se slunko snáší, za pohoří temné, vzhůru k němu vanou vzdechy moje jemné. Odkud bolné steny? - Pláč to srdce mého, zvuky mrtvé lásky z ráje ztraceného.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

16. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 3. V tichém hvozdu v šeru noci (Václav Bolemír Nebeský)
  2. V lese. (Bohuslav Čermák)
  3. CXXIV Ach, moje mrtvá a ty, moje živá! (František Zavřel)
  4. Zvony. (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. I PAK, AŽ UMŘEM’... (Antonín Klášterský)
  6. Křepelka. (Matěj Havelka)
  7. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  8. MELODIE. (Rudolf Mayer)
  9. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  10. Až zemru... (Josef Kuchař)