Zvony.

Rudolf Richard Hofmeister

Ó zvony milé mojí domoviny(J5f) kdy uslyším zas tajemný váš zvuk(J5m) jenž s duše mojí střásá černé stíny(J5f) jak odpuštění hlas všech lidí viny(J5f) a z srdce vyhnancova trýzeň muk(J5m) Osudem zahnán v cizí kraje dálné(J5f) ve světa kolotavý vír a shon(J5m) v své duši kterou dusí boly palné(J5f) já stále slouchám zvuky vaše žalné(J5f) a teskný srdcem hýbající ston(J5m) Ó zvučte zvony dál v mé duši zněte(J5f) utlumte na vždy chmurný její cit(J5m) šílenou fugou jako moře hřměte(J5f) bol každý přehlušte který ji hněte(J5f) a umačkejte přiměte jej v klid(J5m)

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

88. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  2. U TELEFONU (Otokar Fischer)
  3. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  4. Mater misericordiae. (Xaver Dvořák)
  5. Upomínky. (Adolf Heyduk)
  6. V pláči temný mrak se žene, (Rudolf Mayer)
  7. Písni. (Adolf Brabec)
  8. ZVONY. (Bohdan Kaminský)
  9. Zda k Tobě doletí...? (Julius Alois Koráb)
  10. Za skřivánkem. (Adolf Brabec)