Za deště.

Emanuel Miřiovský

Prší! První kapka jako žertem, druhá jako slzička, a než deset napočítáš, skropena je stezička. Prší! Na listnaté střechy stromů na sta kapek dopadá – jak se zase zazelená louka, les i zahrada! Prší! S brašny sice hustě kape, ale cíl můj blízek již, skrze nitky deště vlídně prokukuje naše chýž. Prší! Jak jsou vlídny tvoje došky, chaloupko ty do šeda! Ať si prší, srdce mé si v tobě slunce vyhledá. Prší! Svítí mi tam v sladkých očích matky, ženy, dítěte! Ať si prší! Jen když vy mně, hvězdičky mé, planete!

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

391. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ještě nebe kryto mraky, (Adolf Heyduk)
  2. Otužený. (Adolf Heyduk)
  3. Pod horami (Otokar Fischer)
  4. Bojím se deště – zůstanu (Gustav Dörfl)
  5. Bázliví milenci. (Emanuel Züngel)
  6. Dumky o jedné chaloupce. (Růžena Jesenská)
  7. JEDNOHO DNE – (Otokar Fischer)
  8. V JARNÍM DEŠTI. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 22. Ten svět v plné kráse (Josef Jaroslav Langer)
  10. Ve středu 12. srpna. (Svatopluk Čech)