Vlaštovky.

Otakar Mokrý

Pod střechou naší vlaštovky na římse hnízda měly, lítaly plný boží den a bylo jich dům celý. Zmizelo jedno po druhém, jak vypíchal by oči, a prázdným jenom vikýřem se mrazný vítr točí. Tak divně jeho ševely tím nočním tichem znějí, jak chůvy rty, když s pohádkou se k děcku uklánějí. Čas ob čas vyzní v ostrý zvuk ta hudba přidušená a tu pak člověk procitá, mna víčka rozesněná: a jest mu jako děcku v snu, když po andělích práhne, a zatím jenom v suchou dlaň ospalé chůvy sáhne.

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

128. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AUTO. (Bohdan Kaminský)
  2. None (Viktor Dyk)
  3. Visio. (Vojtěch Pakosta)
  4. MOJE ZÁTIŠÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  5. NAD OTCOVOU STAROU KNIHOU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Zatopeným sochám Karlova mostu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V. BALLATA O UMRLČÍCH HODINKÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA ŠVESTKÁCH (Bohdan Kaminský)
  9. 196. Nadšení. (Jan Petr Jordan)
  10. Romance. (Jaroslav Vrchlický)