Úkaz.

Josef Krasoslav Chmelenský

Úkaz.
Stál jsem tam, co kolmá strmí skála, TamTam, co řeka její líbá lem; Myšlínek mne děsil strašných tem, Řeč jim život vdechnouti se bála. Divě semnou losu ruka hrála; Sám jsem stál, sám v světě lidnatém, Darmo, ach! po rodičích nyl jsem, Darmo duše po příteli lkala. – Ptáci se mně truchle pěti zdáli – Jekot vln jen libým nápěvem, Neklid vůkol – klid jen v řece stálý. Pnu se k ní – v tom zní ve vzduchu lyra, Jí hlas budí pokoj v srdci mém – Ó jak se mu volně odevírá! 7

Kniha Básně (1823)
Autor Josef Krasoslav Chmelenský