Na Ni.

Josef Krasoslav Chmelenský

Na Ni.
Teskliv upírám do nebe zraky – Víc mně neplyne klid z blankytu, Ba, i v Luny lesklém zásvitu Nevidím než hrůzonosné mraky. Úpím, sladce pěti slyše ptáky, V mutném celé těchy pozbytu: V hlubokém co prsou zákrytu Cit se vzňal, cit zbaven vešké čáky,čáky. Řekni, drahá Krásko! takovýli Tobě stíská také ňadra cit? – Jestli též při něm Tvé srdce kvílí? Ač má žádost: Milost obapolná; Předcbych chtěl ji v Tobě potlačit – A lkát sama duše má je volná. 18