Doba svatvečerní.

Josef Krasoslav Chmelenský

Doba svatvečerní.
V sadě seděl jsem s mou Adelinou, Seléna na kvítí šeřila – „Příteli můj!“ – ke mně pravila – Rci„Rci, zda všecky světa krásy minou. Růže vadne – patř na kytku jinou – Viola tam vadne spanilá – Krá něKrásně nám se milost rozvila; Zdaž i její květy někdy zhynou!“ – Patřím na Ni – v jejím oku svítí Slza – v té se Luna obrazí – „Jako (dím k ní) lásky neskončený Pramen, nezná naše milost změny, Věčnáť jest. To věř – nač důkazy? – Co Tvé srdce v této době cítí!“ 24

Kniha Básně (1823)
Autor Josef Krasoslav Chmelenský