Večer.

Josef Krasoslav Chmelenský

Večer.
Patřte! – Jak tam do modrého moře Vidět jest se Féba skláněti, Již ho Thétis tiskne v objetí, Červánky jen ještě planou spoře. – Došelť cíle svého! – Duch kdy zboře Clonu těla v kraje vyletí, O nichž lze mít mdlé jen ponětí, Kdy se octne v rajské klidu hoře! Krásně – čarokrasně slunce zašlo, Ona ale předce krásněji Tam, kde každé srdce těchy našlo! Krásně slunce zašlo, v brzce ale Vyjde snad zas majestatněji – Ona jistě v kráse dokonalé! – 26