Žofie u fortepiana.

Josef Krasoslav Chmelenský

Žofie u fortepiana.
Jaký hlas se tamto mně ozívá? Snad to Saffo, Řeků pěvkyně? Či to blaho první vůdkyně Sester Progniných v mé srdce vlívá? Čili pěvců edenských odkrývá Démantová se mi svatyně? Já nedlím v pozemské krajině; Tiše! – Ha, slyš! Žofie tam zpívá. Já ji slyším jen; vy, kterým svítí Její tvář, a kdo ji pěti zří, Rcete, jaké slasti duch váš cítí? Než, mně coby bylo platné dle ní Stát, neb nevidělbych předce ji – Stoje celý v ucho proměněný. 39