Milost.

Josef Krasoslav Chmelenský

Milost.
Mnímli na ten čas, an jí nesměle jsem Tiskl ručku milou, a též ona mně Slabě tiskla mou – přeblahotnou cítím Rozkoš Olympu! Kytka bělých ve ňadrech jí se třásla, Líce zápalu se rděly v posvátném Vesty, vůkol osvěcujíce kvítí Jasněji leskem. Ptáci kolem umlkli, jen zpěvem svým Chvíli tu slavila v trůnečku jívy: (Pod které já s ní) Filoméla v stejném Soucitu semnousemnou. V ňadra hlavu sklonivši má milosti Výjevy slyšela svatě, a anjel Náš svazek věrný vida, jej požehnal A sliby přijmul Čistě plynoucí z mých a mé děvenky Rtú, které klamu neznajíceneznajíce, v jedno Se spojíce, se z nenadání sladce K sobě přitiskly. 71

Kniha Básně (1823)
Autor Josef Krasoslav Chmelenský