Na Línina srnce.

Josef Krasoslav Chmelenský

Mně co ani není dopřáno, Toho ti, blažený srnečku! Vzdy do sita požívati lze. Nebo u Adelíny tobě Nezabraňuje býti žádný. Když u lesa lovec cvičen svá Tenata rozloží ze jitra, I se navracuje s kořistí: Skotačiti si u Ní směle smíš. A jak unaveným lahodné Přinese ona jídlo lovcům, I ty potravu přijmeš od Ní, Celuje ruce Jí hebounké. Hle! Veledivoký srnečku! Zmizela jak u Ní divost tvá? Tebe zlatovlasá děvenka Skrotila, a nyní jsi mírný. Skrotilať ona též jarost mou! – Byloliby divu, kdybych teď Zdivočel, ode Ní jsa loučen?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

211. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hrdě! (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  3. TRILOGIE (Viktor Dyk)
  4. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  5. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  6. CHALOUPKA V LESE (Jaroslav Vrchlický)
  7. Lovecká. (Josef Uhlíř)
  8. Starý pytlák. (Ladislav Quis)
  9. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  10. Před gorillou Frémietovou. (Jaroslav Vrchlický)