Jiřík.

Josef Krasoslav Chmelenský

Jiřík.
Jaká mne holka ráda má: Neřeknu žádnému; Zalíbila, mně jak se zdá, By hned se každému. A pak, kdyby mně svedli ji, Jiříkby umřel snad! Ó ať to žádný jen neví – Že mám Barunku rad. Co charpa očko modravé, Tvářinky jako krev, A pysky růžné, lákavé – Nemáť jich na sta děv. Krček bělý co mléko jest, A vlásky přisnědlé. BarunkaBarunka, věřte mou na čestčest, Kochá samotna mne. 91 Ach! Teď tomu jsem smutný dal! Já popsal děvče své; Jestli mne někdo poslouchal, Tak hned k ní poběhne. Než já k vratům se postavím, A k ní bude kdo chtít: No! jej nevhodně pozdravím – Musí zas po svých jít. 92