Dívka truchlící.

Josef Krasoslav Chmelenský

Dívka truchlící.
Holubinko sněžná! Tebe láska něžná Vnadí, Podletí k milosti Tebe a k radosti Ladí. Sama já se soužím, Po miláčku toužím V křoví; Žijeť on ve slastech – Kdo mu mých o strastech Poví? Hochu! Snad ti lící Ušlo mých hořící Rdění? – Nebo nechceš mému Rozumět žhavému Zření? 104 Vyjevit proč brání Mravy dívce plání Směle? Nucená proč krýti Děva jest, co cítí Vřele? Holubinko mému Zapoleť k milému Honem! Že se, řekni, souží A že Léna touží – Po něm. 105