Píseň jarní.
Nebe hoří plamenem,
Všecko slasti čije;
Kobercem sad kryje
Vesna pestře barveným.
Rolník volně svěřuje,svěřuje
Zrní kypré zemi,
Paloukami všemi
Skot si bujný libuje.
Zeleně háj oděný
Vůkol zápach dýmá,
Hlas tam ptenců jímá
Srdce v jedno spojený.
Slavík dumy klokotá,
Křepelky ťokají,
Včely kvítí ssají,
Stromy krášlí stříbrota.
163
Čarovnadná růže rdí
V zeleném se lůžku,
Milostných sbor bůžků
Kolkol královny tam bdí.
Zefyrek ji celuje
Suslivě skrz keře,
Šeptem dál se béře –
Lavry zase miluje.
Lehce tam přes oblátek
Pramen šumný čeří,
TamTam, co jilm se šeří,
Dvé si hrá holoubátek.
Nebe hoří plamenem,
Všecko slasti čije,
Jen mne smutek kryje
Křídlem černě barveným!
164