Rozmarina.

Josef Krasoslav Chmelenský

Rozmarina.
Prv se mi růže Nad vše kytinky Líbila nejvíc. Nymfy milosti Mou Adelínu Věnčily růžně. My spolu plouli – Plouli radostně, Loďku Milek nám U plesu řídil. Teď mi milejší Nad vše kytinky – Rózamarina. Ní Adelínu Věnčily ondy Smutně Sudičky. 184 Ach! mně samotná Pryč odeploula, Zde v bolu hořkém Mne zanechavši. Charone! Tys mou Vez Adelínu; Ty, kde je, víš snad? Vet! Připraven jsem, Vez mne za ní tam. Kde ona bydlí – Jisté edén jest. Tvůj chci Ti člunek Pěkně okrášlit – Rózamarinou. 185