Na Lunu.

Josef Krasoslav Chmelenský

Na Lunu.
Luno! Zas plyneš po dráze temné Svým mne vítajíc světlem příjemně, An ladím svou bolně kytaru. Skrý se, neb patříš bledé na líce; Neznějí struny mně sladce více, Neznějí v předešlém rozmaru! Těžkomyslnost své přes mne křídlo Prostřela, trud u mne vzal si sídlo, Zpěv i kytara mně truchle zní; Skrý se, než na hrobě mém až kvítí Zroste, tvůj pak ať svit jasně svítí, Mé by obydlí ukázal Jí. 186