Při českém poháru.
Jaký to pro mne plesples, při smíchu zvonivém
ve vůni líbezné a máji zářivém
při ohni hvězd
ve kole jasném plát a pozvedati hlas:
jaký to pro mne ples, jak sladký je mi čas!
Při čárných zjeveních jak dobrá je ta číš,
od ústek děvčete ji v svůj ret přikloníš,
jak sladká jestjest,
jak číš je ohnivá, jak rozpaluje skráň,
oj, hned vše zlaté zřím jak zralých klasů pláň.
Nad hovor přátelský, co znáš, co položíš,
hovore družnýdružný, spěj, dám znovu kolem číš,
jak sladká jest,
ještě jdi blaho výš, kteréž z nás osloní,
když rety na rety se dlouze nakloní.
Jací jsme králové, když láska vládne nám,
již není osudu, je utrpení klam,
při lesku hvězd
jaký pro toto pro mne ples při utěšení snem,
při vůni milostné ve květu májovém.
[61]