NA KOLEJ PROPHANOSTI.

Stanislav Mráz

NA KOLEJ PROPHANOSTI.
Na kolej prophanosti patu nezvrátíš! Se stále pídit budeš ku idólu, ať v plesu chimery či její bolu, rád v alb sníh, Ixion, plž vlečeš tíž. Tvá výhoda, zisk, právo onen klid jest contemplativnosti, ač jej nezná chasa ta, které v znoji horším puls vždy musí vřít. Myst Kybely neví, co Luciny hruď roba drásá. Je člověk umělec, byť sešlechtěn nad mnění. Komus běžným přec, leč víc má všeho než všednosti plaisir v líc a všech idólních míň věk zbude nestižný sen! Demonstroval’s i proklamoval’s co v dostidosti, leč v zor to dlužno držet do sytosti stále. Prophanost také možností je skrýš. Znáš lepší mosaiku cest, s hvězd stkanou v spíš, a s její kolejí, rmutem se nesmíříš! Jen veslem posíleným střel do oblak! 7 Vždy prostor rozvřen v šíř, buď výš ti brak. Za výtku skorosti klienta v cenění,cenění je neodvislost tvá čím a volnost pychu umění!