Jsi snářem, léno lze zda zneužíti...

Stanislav Mráz

Jsi snářem, léno lze zda zneužíti, mníš zvýšit se, však v propasť krok se smýká. Čím to? Že’s encomiasta stačil v spití že v mih, chtěj cultovat věc za se, zákopníka. Pythickým ohlasem vol strópha zníti, v alternativu pro jedno se zříká hruď dobra druhého. Čím klient v zbytí, v soud. Co po něm ti! Patří každý do publica! Tak modlitby lze skřivit účel, cíl, lkáš slitování aetru, rozum bloudí leč, lós co lepší od Haemu stesk loudí. Ó skřehlé touhy, světla lacu v žďání, skor prozřetnosti v pietu vzdát se maní, přirozné z dob, vzrodu, v skráň v nadání. Zda s krásou výš lze nad světlo poznání?!

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

37. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nes convenc plášť tvůj, provocace, robi... (Stanislav Mráz)
  2. Píseň umělcova. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jak Pierra klne... (Stanislav Mráz)
  4. Mnichem jsi ty, ale jakým mnichem; (František Sušil)
  5. None (Stanislav Mráz)
  6. Mrak revalage svatou dšti již mannu... (Stanislav Mráz)
  7. Ne mysta predigt čím, cult, modly pieta... (Stanislav Mráz)
  8. NAŠE PEKLO (Jaroslav Vrchlický)
  9. None (Stanislav Mráz)
  10. Ká oplývavost fríz formy v cult vést... (Stanislav Mráz)