Vracíš se k sobě, bohu, lidskosti...

Stanislav Mráz

Vracíš se k sobě, bohu, lidskosti v nauce. Svor tmesí čím. Leč propast kývá, duch, příroda že rozvrat tvoří tklivá, pól k pólu. Zbuď famulem bystrosti! Však mor čím bludu věčný, skráň kdy zmdlívá, kde grandezza snění jest marností, mnění i vědy sexe! Svatosti zda vůně zléčí, Sáby nardu nyvá dómů, ať inoculovat se liberální dá vtip i temnoty zdání. Však triomphální zda recreace indicace ideální je ethická míň, božské morálnosti tož křesťanství, v křest moudrost lenejská, um, nauka. Čím krása evejská, cód epidaktní její pravdy v cnosti.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

16. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dí Epictet: Aversí, inclinací... (Stanislav Mráz)
  2. Mrak revalage svatou dšti již mannu... (Stanislav Mráz)
  3. None (Stanislav Mráz)
  4. FRASEUŘI. (Stanislav Mráz)
  5. None (Stanislav Mráz)
  6. Elogium. (Stanislav Mráz)
  7. Vlá básis, základ, sloup se snadno vztýčí... (Stanislav Mráz)
  8. Ne kéhos liqueru, leč destillaci... (Stanislav Mráz)
  9. Lucifer. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Rozsudek i poznání odbornosti. (Stanislav Mráz)