Bych s stínem z Avernu pólu se v discours živý...
Bych s stínem z Avernu pólu se v discours živý
pohroužil, commentaristou zda prosodie
v háv pstrý jsem edice spíš – zdiví
což v výminku invence čiré – chrie
své malby v píli, pensa v prach, act tklivý
hry vesel motýlů a libell, nyje
co duh apellských hrot v šum phantaisie,
bych med vzal v material executivy
své pierské, komára jež miluje,
zda slzu pharisejskou vycedím.
Je heroiským, kdo pro řád horuje.
Zvěst, moudrost a morálnost recreace
tkví v látky jiném cípu, kruhu v krátce.
Šlépějí tíhnu pramu tmese v šprým.
Za starý kam camejí zlato vzdáti
nové či pro nových věž fresek rozplývati,
co lepším, bystřejším? Jo antiquit
brak sociálních za artistických v kmit!
Chci charé zlato v blan kment nový tkáti!