Ká oplývavost fríz formy v cult vést...

Ká oplývavost fríz formy v cult vést... (Finale a epilogium.)
Ká oplývavost fríz formy v cult vést vždy účelnosti své v hold občanskému v vznět nový v kruh vždy věnci zjihnout Haemu, vždy firlipanci nový vzdáti křest. Kdo k Demosthenu Aeschinem zde jest? Snad střízlivou je spižírny tvé v lemu tabule, leč ne lethargie v trému pro autentickou věc, ne flegma v lest. Avšak je mohutnější recreace pych, by třeba bylo kápi vnov v skráň harlekýna v kruh vstavit, magickým byť pasquil sám byl z láce. Encomiasmus v podstřeší znik’ ducha, číš pólů, doby novinek je suchá. Však ponížením exaltace hluchá kde byla by, víc nežděj z pieç mlýna i formy. Výš hřmí v spočin Mnemosyna, roj titanů jak, v zdání dílna líná co květ jak zdřímla v noc či stín je Mína. 16 Tableau de matineè fasciclu a livraisonu. z serie a řady pleiony suplementární a pleiony monocyclid a mistrovských edicí sonett a inscriptivních:
I. Pierra a vojny pisanské. Elogium. Čím flexe, synonyma... Než kypěl oceán... Hle, Buciphal... Tak mluví Bileam... Čím Psyché schamana, hrou fantaisie... Tvá charakteristika? Orel můž být jinýmjiný... Kde tomb tvůj, barde... II. Tvůj revír a cizí. Genus ludorum. Z kojence Aspasií... Vypřeď v spíš allegorii, nitniť jemnou vmis... Je krása lavina... Kdys Cadmos s býkem, s sylfou ty v potkání... Čí vůle, skřípej zub, ať kov stanz line... Jsi snářem, léno lze zdezda zneužíti... OpiemOpium Psyché krása oživuje... Dí EpicletEpictet: Aversí, inclinací... Mez pravdy překroč směle hyperbola... Div módy laur, Olena přiroznost... Vkus tříbí se a alcaiský chór vzplane... III. Do uzlu kapesníku. Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití... Duch doby, množství řídí pojetí... Jsi mudrc z Themanu, Edomu snící... Jen ten neblah, kdo těká beze strany... Sám radí Tasso, kyne... Kdo se žhavostí žije v spokojnostispokojenosti... Fin monocyclové tresti a řetězu pieç a sonetových inversí compilativních a contemplat. intermezza piersk. a chimerského.
Tableau de matineè fasciclu a livraisonu z serie a řady pleiony suprasociální a provocace a pleiony monocyclid a mistrovských edicí sonett a inscriptivních:
I. Na bási přesvědčení: Vždy mdloba ve službě tkví tyranie... Ó doby, loyalnost kdy byla vším... Nes convenc plášť tvůj, provocace, robi... Tvá didascalia čím, kliente... Rci,Rci: oplývavou, žvatlavější krokv krok... Sloup odvety: Číčí portrait vbit veňnaň, rcete? Il ne faut pas trop regner... Stroj doby mystem, Diespitrem jest... Jsi nést odhodlán, kde jho vlídné kyne... II. Prosodické laudanumlaudanum. Bard nárok, předurčení k provocace... Vlá básis, základ, sloup se snadno vztýčí... V mrak třísek suk roztříštíš bludu... Tvých nót směs, divertissement šeré... Mrak revalage svatou dšti již mannu... Vracíš se k sobě, bohu, lidskosti... Papežství recreace sladit mor... Čím Ledy vejce... Ne kéhos liqueru, leč destillaci... Co o Voltairu FouquéFouquè jistí, víra... Bez vás, ó humannosti hlasatelé... III. Zmij na berle umění. Bych s stínem z Avernu pólu se v discours živý... Ne matkou krása mi, um, poesie... Čím toulu polemiky hrubší střely... Pater peccavi... Námitek delicátních hýří pluk... Je plebejskou tvá politická nóta... Ne mysta predigt čím, cult, modly pieta... Vivat mundus, pereat justitia! Ká oplývavost fríz formy v cult vést... (Finale a epilogium laconské a inscriptivní).
E: av; 2004 [17]