24. Spěje vlnka břehu rovem

Jan Květoslav Chrastecký

24.
Spěje vlnka břehu rovem Spěje vlnka břehu rovem
 Ku velmoři širému A sny svoje lehkým slovem Břehu šepce květnému. Čerstvo spěje, stání nemá, Řeči hledá odměnu, Břehu ale ústa němá Slov nedají v záměnu. Sype v cely chladna hrobu Mocné rány vlnky spěch, Břeh němý hned v noční dobu Ze sna budí kvítků dech. Jdou hned kvítků hlasy věrné, Provázejí vlnky spěch, A jen u propasti černé S vlnkou krotí rychlý běh. 58 Buď jak vlnka spěchající Žití Tvého každý den, Rovinou vždy zkvétající Vůkol pevně ohražen. Když však život štěstí schrány Vzdor žádostem uzavřel, Syp v něj činu mocné rány, Aby je zas otevřel. Jistá bude v šedém stáří Šlechetnosti odměna Na hrobě stáť s jemnou tváří – Vděčných hlasů ozvěna. (Dobroditelce.)

Kniha Listy vděčnosti, lásky a přátelství (1864)
Autor Jan Květoslav Chrastecký