52.
Nadchni struny mé, ó Muso jemných tónů,
Nadchni struny mé, ó Muso jemných tónů,
Aby zněly slavně ku jmeninám dnes;
VzhůruVzhůru, písnipísni, ku vyšinám OriónůOriónů,
Jakby zefír vonné kouře k nebi nes’.
Blaho Tobě, velebný Ty Kristův sluho!
Jemuž’s čisté srdce záhy v oběť dal,
Žijiž blaze, moudře, k blahu církve dlúho,
K blahu vlasti, jíž jsi sebe věnoval!
Usmívej se na Tebe vždy blankyt modrojasný,
Žádný nezahal Tvé nebe černý mrak,
V slově Páně putuj, jako chérub jasný
Maje povždy k nebi obrácený zrak.
Tohoť jméno nech ať v písni věčně žije,
Kdo se hrdě zove knězem Kristovým,
Kohoť vroucí srdce pro vlasť naši bije,
Hodenť, by byl krášlen věncem lípovým.
82
(Duchovnímu pastýři na jaře.)