Libušino lože.

Augustin Eugen Mužík

Tvé čelo pálí horečně(J4m) a ruká tvá se chvěje(J3f) a zrak tvůj divě zeje(J3f) a hledá cosi kol(J3m) Ty před svou matkou ukrýváš(J4m) taj jakýs duše na dně(J3f) však ona pozná snadně(J3f) že nosíš v srdci bol(J3m) Když měsíc tíhnul k západu(J4m) a kohout budil spící(J3f) mne našel ještě bdící(J3f) jak večer z rána zas(J3m) A když jsi povstal na loži(J4m) Zdař Bůh má dobrá máti(J3f) Však dobře bylo znáti(J3f) jak zachvěl se tvůj hlas(J3m) Hle jarem opět zmládnul svět(J4m) tam venku tak je milo(J3f) tam všecko květy bílo(J3f) a hlučno písněmi(J3m) Jdi v pole háj jdi ku břehu(J4m) kde teplé slunko hraje(J3f) tam každá bolest taje(J3f) i tvá tam oněmí(J3m) Ach odpusť synu bludnému(J4m) Já nechtěl drahá máti(J3f) tvé dobré srdce rváti(J3f) sám trpět chci jak muž(J3m) Já mněl že vezmu v chladnou zem(J4m) svůj divoký žal k sobě(J3f) a se mnou v tichém hrobě(J3f) že zmlkne brzy juž(J3m) Pak na tom našem hřbitově(J4m) bys někdy přišla ke mně(J3f) a zulíbala jemně(J3f) můj rov tam nastokrát(J3m) Však já ta drahá ústa tvá(J4m) i skrz tu hlínu vřele(J3f) bych cítil na svém čele(J3f) jak nebeský dech plát(J3m) Já slýchal kdys že v hlubinách(J4m) tam na dně Vltavině(J3f) jsou zlaté zámky síně(J3f) na věky pohřbeny(J3m) Tam z drahokamů zářné zdi(J4m) krov z velkých perel nesou(J3f) a uvnitř bílé třesou(J3f) se stříbra plameny(J3m) A jantarová podlaha(J4m) zvuk každý tiše stlumí(J3f) jen voda sladce šumí(J3f) a zvoní krůpěje(J3m) Tam slunce sotva zabloudí(J4m) a svity bledé luny(J3f) tam zní jak harfy struny(J3f) kdy van v ně zavěje(J3m) A prostřed zámku třpytného(J4m) tam ložnice je panny(J3f) strop z vodních růží tkaný(J3f) a stěny z lilií(J3m) Z nejčistší pěny záslonou(J4m) tam bledé světlo vchází(J3f) do bílé z mušle vásy(J3f) kde v květ se rozvijí(J3m) A prostřed z peří labutí(J4m) tam malé lože stojí(J3f) však oko mé se bojí(J3f) ten překročiti práh(J3m) Jen ve snu někdy nahlédnu(J4m) v tu svatyň čisté krásy(J3f) v níž mladá žena hrá si(J3f) neb tone v libých snách(J3m) Toť dívka nad vše líbezná(J4m) toť Libuše je kněžna(J3f) tak růžová a sněžná(J3f) ne z ženy zrozená(J3m) Vlas černý temnou ručejí(J4m) jí s hlavy volně padá(J3f) a líbá bílá záda(J3f) a plná ramena(J3m) A její rety šeptají(J4m) cos jako píseň touhy(J3f) to den ji nudí dlouhý(J3f) jejž tráví samotna(J3m) A její náruč rozpjatá(J4m) se ku objetí vine(J3f) však marně léto mine(J3f) i zima mrákotná(J3m) Mne přání mučí nezbytné(J4m) jen jednou v zemské pouti(J3f) jí v loktech spočinouti(J3f) nechť zahubí mne tak(J3m) Jen jednou žhavě její úst(J4m) se tknouti růžných květů(J3f) bych měl i z oněch retů(J3f) ssát jed a zemřít pak(J3m) A smuten spěchá ku břehu(J4m) Tam drobné vlnky dole(J3f) se v hravém točí kole(J3f) a zas se dají v běh(J3m) Nač k srdci tiskne ruku svou(J4m) A jeho líce bledá(J3f) co úzkostně tak hledá(J3f) ve kruhu vlnek těch(J3m) Teď z důli vyvřel šumný vír(J4m) a bílou pěnou kropí(J3f) své unikavé stopy(J3f) a v šíř se rozplývá(J3m) A drobných jisker tisíce(J4m) se na povrchu honí(J3f) a každá vlna roní(J3f) tam světla zářivá(J3m) To jistě jakýs tajemný(J4m) se obřad koná v hloubi(J3f) to kněžna snad se snoubí(J3f) tam s novým milencem(J3m) On v její sladké náruči(J4m) ráj najde blaha plný(J3f) jej měkké něžné vlny(J3f) čarovným uspí snem(J3m) A já tam v důl ač nevolán(J4m) se přece vloudím zticha(J3f) nechť soka mého pýcha(J3f) můj zkusí divý hněv(J3m) Dřív neustanu ruka má(J4m) až divoce jej schvátí(J3f) oh jak se budu smáti(J3f) až uzřím jeho krev(J3m) Jej uchopím a mohutně(J4m) v dál hodím nehostinnou(J3f) tu hlavou mrtvou sinou(J3f) i trup ten neživý(J3m) Pak v loktech kněžny opojím(J4m) se rozkoší a blahem(J3f) na její srdci drahém(J3f) ráj najdu zářivý(J3m) A zmizel v středu hlubiny(J4m) Tam drobné vlnky dole(J3f) se v prudkém točí kole(J3f) a zase letí ven(J3m) A ticho řeka pojednou(J4m) své tiší temné dumy(J3f) a jenom zlehka šumí(J3f) jak hýčkala by v sen(J3m) Však náhle divě zastená(J4m) a do temna se chmouří(J3f) a její vlny bouří(J3f) a hučí z hlubin všech(J3m) A jako šelmy příšerné(J4m) se vztekle rvou a sápou(J3f) a mohutnou svou tlapou(J3f) chtí zdrtit skalný břeh(J3m) A jedna vlna surová(J4m) se ze dna vzhůru valí(J3f) a bílého cos halí(J3f) svou dračí perutí(J3m) To bělostné je rameno(J4m) a siné bílé čelo(J3f) toť úbělové tělo(J3f) bez dechu bez hnutí(J3m) A na břehu tam usedá(J4m) si lkajíc stará žena(J3f) rukama lomí stená(J3f) a vlasy sobě rve(J3m) Oh dítě bludné nešťastné(J4m) tvé bledé mrtvé líce(J3f) neuzřím nikdy více(J3f) ni sladké oči tvé(J3m) Ó vrať mi kněžno kořist svou(J4m) ten máj mé zimy trudné(J3f) to světlo do tmy bludné(J3f) ó vrať mi dítě zas(J3m) Leč dále řeka bezcitná(J4m) své proudy valí s hněvem(J3f) a přehlučuje řevem(J3f) té slabé ženy hlas(J3m)

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

409. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER NA TROSKÁCH. (Bohdan Kaminský)
  2. DVA ANDĚLÉ. (Josef Václav Sládek)
  3. SMUTNÝ VEČER. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PŘED ZIMOU (Jaroslav Vrchlický)
  5. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  6. IV. V očích mně cos světélkuje, (Jan Neruda)
  7. ANDANTE (Antonín Sova)
  8. Do křídel, duše má! Vlašťovkou (Jan Evangelista Nečas)
  9. U KAMEN. (Antonín Klášterský)
  10. KOLOVRÁTKÁŘ. (Antonín Jaroslav Klose)