Nic nelkej!

Augustin Eugen Mužík

Ne, nelkej, že jest nám se rozejíti! Sám Bůh to byl, jenž nepřál tomu štěstí, dal kříž nám trudný – pomoz mi jej nésti přes pustá lada ztraceného žití. Šíp jeden letěl, potkal srdce naše, jej osud pustil s nechybného luku. Či měl snad srdce jiných skláti v muku, a my se před ním ukrývati plaše? Ach nebe ví, že rád bych bolest tvoji k své přidal – chtěl bych stokrát umřít za to, neb za svou lásku trpěti je svato, já korunou bych obdařen byl dvojí. Věř, žal i štěstí z nebes toků prýští, Bůh váží srdce na své váze velké; kde nalezne je lehké, mdlé a mělké, tam štěstí donese v ně vlna příští. Než kde jsou srdce hluboká a silná, tam bolest vloží – muka rány vlastní, jež neocení, kdo jsou tady šťastni, a srdce ta jsou s jeho nerozdílná. Krev jedna čistá, svatá všemi proudí, jich touhy ctnosti jen a lásku pěstí, jsou soudci těch, kdož zvolili si štěstí, však dříve již se smilují než soudí.

Patří do shluku

cid, maur, rodrigo, valencie, jimena, alfons, maurský, sancho, alfonso, zamora

226. báseň z celkových 232

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JANU NERUDOVI. (Růžena Jesenská)
  2. Euridiké. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TMY (Jan Opolský)
  4. None (František Gellner)
  5. IX. Nářek vasalův. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VIII. Testamentum militare. (Jaroslav Vrchlický)
  7. II. (Jaroslav Vrchlický)
  8. I. Stesk Jimeny. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VII. Souboj. (Jaroslav Vrchlický)
  10. My toneme, neb po vlnách (Jiljí Vratislav Jahn)