ANDĚL.

Augustin Eugen Mužík

Stál anděl u zlatých ráje bran(Na) stál hrdý s planoucím mečem(Na) jak od Boha byl tam přikován(Na) a hluch byl ku lidským řečem(Na) Tu přišel člověk Anděle(Na) ó ustup já trpěl více(Na) A anděl couvl nesměle(Na) a nemoh mu pohledět v líce(Na) Meč sklonil bránu otevřel(Na) zří člověk ráje zář pláti(Na) Pojď také člověk andělu děl(Na) Jen vejdi mě venku nech státi(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	12
Neurčeno:	12 (100 %)