ANDĚL.

Augustin Eugen Mužík

ANDĚL.
Stál anděl u zlatých ráje bran, stál hrdý, s planoucím mečem, jak od Boha byl tam přikován, a hluch byl ku lidským řečem. Tu přišel člověk. „Anděle, ó ustup, já trpěl více!“ A anděl couvl nesměle a nemoh’ mu pohledět v líce. Meč sklonil, bránu otevřel – zří člověk ráje zář pláti. „Pojď také!“ člověk andělu děl. ,Jen vejdi, mě venku nech státi.‘ 38