HŘBITOV V ZIMĚ.

Augustin Eugen Mužík

Jak zmrzlé vlny moře kol v sněhu dmou se hroby. Jak trosky lodí večer les pne se křížů těch. A zatopeny lživé jsou verše, jména, zdoby těch psanců, které hostí již dálný smrti břeh. Sníh, rouhač všeho řádu a starý komunista, vše oděl v roucho bílé a zastřel smrti děs. Tak odíval se druhdy, kdo vcházel v říši Krista. Hrob v bílém šatě čeká, že vzlétne do nebes.

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

83. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAD MRTVOLOU DÍVKY, JEŽ SE ZASTŘELILA. (Otakar Auředníček)
  2. Zazděná. (Adolf Heyduk)
  3. V zemi to duní. (Adolf Heyduk)
  4. Na hrobě Čelakovského. (Vojtěch Lešetický)
  5. Spálivec. (Adolf Heyduk)
  6. Teplá hlína. (Adolf Heyduk)
  7. XVIII. NA VÝŠINÁCH VALHAUSENSKÝCH. (Adolf Heyduk)
  8. JARNÍ POSELSTVÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  9. O paní morem zemřelé. (Augustin Eugen Mužík)
  10. None (Adolf Heyduk)