JARNÍ POSELSTVÍ.

Augustin Eugen Mužík

Hřmí Rýn a skály omývá(J4m) a v marném ryku stenu(J3f) dvou věží základ podrývá(J4m) dvou věží v Gottliebenu(J3f) v chladu ještě dlouhém šeře(J4f) se nese lehký jara svit(J4m) a klepe na železné dvéře(J4f) Pojď vězni ven chcem volni být(J4m) Leč on jen hlavou zavrtí(J4m) co on má z toho jara(J3f) Kol něho spiata ve smrti(J4m) jen noc a zima stará(J3f) Jak vůkol plaché zraky upne(J4f) tak odvrátí je smutný Jan(J4m) a v žaláře zdi neprostupné(J4f) je český kacíř ukován(J4m) Ty otevrou se jednou přec(J4m) leč na jakou to cestu(J3f) On neskloní však vzdornou plec(J4m) i v nejkrutějším trestu(J3f) Tys Kriste byl vždy moje síla(J4f) ó nedopusť bych v hanbě kles(J4m) rád počet vydám svého díla(J4f) až vstoupím k Tobě do nebes(J4m) A byť mně smrtí hrozili(J4m) zda nectně couvnout mohu(J3f) Vždyť každý ze své mohyly(J4m) v soud půjde k svému bohu(J3f) Však co má vlast ty moje Čechy(J4f) ó ty tak v dáli dáli jsou(J4m) že ani poslední mé vzdechy(J4f) k nim odtud cestu nenajdou(J4m) A jež jsem dříve listy psal(J4m) ach poslové ti bílí(J3f) jak slabí ptáčci znikli v dál(J4m) a nedoletí k cíli(J3f) k vám vy druzi moji hřímá(J4f) koncilu přísný strašný vzkaz(J4m) pod světovládnou mocí Říma(J4f) svůj v bázni ukláníte vaz(J4m) Jen jednu známku mít bych chtěl(J4m) zda dcerka moje drahá(J3f) se vznesla z ďábla osidel(J4m) či chabě dosud váhá(J3f) a přijímá vše s tupým klidem(J4f) Ó býti toho sobě jist(J4m) že nad mým dobrým českým lidem(J4f) své moci nemá Antikrist(J4m) Jen jeden paprsk jistoty(J4m) v té pochybnosti hnětu(J3f) já chvím se Kriste jako ty(J4m) jaks klečel v Olivetu(J3f) Však nikde ani jiskry jedné(J4f) ó jaká tma a ticho kol(J4m) a v samotářské jizbě ledné(J4f) mým druhem jenom stesk a bol(J4m) Noc dlouhá všecko pokrývá(J4m) a pne se na vše strany(J3f) a ve hruď mistra nevlívá(J4m) lék spánku požehnaný(J3f) Jen okovy ty děsné chrastí(J4f) v půlnoci černý smutný klín(J4m) a z daleka je slyšet třásti(J4f) se jako v hněvu dumný Rýn(J4m) Tu jednou ráno strážný kmet(J4m) v ta místa vstoupil sirá(J3f) a v omládlý ten jarní svět(J4m) okénko otevírá(J3f) Jak svěží měkký náhle svane(J4f) sem výdech obrovských těch hor(J4m) a s výše východ září plane(J4f) až hoří kolem stráň i bor(J4m) Jak rozkypěl by celý Rýn(J4m) se žhavou lidskou krví(J3f) Již oblohy se vznítil týn(J4m) šleh paprsk slunce prvý(J3f) To nebes tvář se odekrývá(J4f) Ó jaký ohně plam a žeh(J4m) kdy zřítelnicí ohně dívá(J4f) se Boha tvář sem v plamenech(J4m) Tak na Orebu v žhoucí keř(J4m) Bůh vstoupil nenadále(J3f) a volal z něho Doufej věř(J4m) já budu s tebou stále(J3f) Nás pouto mocné svaté pojí(J4f) pro zemi tu i pro nebe(J4m) Já dávám tobě sílu svoji(J4f) kdo mocnější je nad tebe(J4m) Ó Pane křik Jan nadšeně(J4m) a vztyčil k nebi páže(J3f) já kněz tvůj půjdu blaženě(J4m) když vůle tvá mi káže(J3f) Sám sebe nyní v oběť dávám(J4f) jak Ježíš sebe v oběť dal(J4m) k Tobě se soudci odvolávám(J4f) bys při mou za svou vlastní vzal(J4m) Tu náhle je to smyslu klam(J4m) hlas jiného to světa(J3f) Hle jakýs malý ptáček tam(J4m) na mříži okna slétá(J3f) A čarovábnou luznou vlnou(J4f) tak něžně smutněsladce pěl(J4m) jak drobnou duši svoji plnou(J4f) by nadpozemské hudby měl(J4m) Tak divně zvuk ten chvěl se třás(J4m) ó smutná písni plesná(J3f) a znělo to jak matky hlas(J4m) by hrobního pěl ze sna(J3f) I zdálo se mu náhle zdálo(J4f) to drahé české zvuky jsou(J4m) a chvějné srdce Jana tálo(J4f) nadšenou vroucí modlitbou(J4m) I šeptá si Ó písni má(J4m) ó rozumím již tobě(J3f) to rodný kraj mne objímá(J4m) a těší v temném hrobě(J3f) To jistě hlas je vlasti mojí(J4f) to přátel mých je milý vzkaz(J4m) že na mílovou dálku pojí(J4f) nás nesmrtelný srdcí svaz(J4m) Že v mojí vlasti též se dní(J4m) a mocné jaro budí(J3f) a byť mé jaro poslední(J4m) je vítám s jarou hrudí(J3f) Ať cokoliv se ještě stane(J4f) dík Bože za ten dnešní den(J4m) ty kyneš k sobě výš mně Pane(J4f) a já už jdu jsem připraven(J4m) Můj zrak ach sotva pozná tě(J4m) kde nádhery té meze(J3f) V tom stkvělém ohně ornátě(J4m) Ježíši svatý kněze(J3f) Ten ornát vím též na mne čeká(J4f) zřím hranici tu hořeti(J4m) už před oltářem kněz tvůj kleká(J4f) k té těla duše obětí(J4m)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

102. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V zemi to duní. (Adolf Heyduk)
  2. MASOPUSTNÍ BALLADA S POPELEČNÍM ZAKONČENÍM. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. XVIII. NA VÝŠINÁCH VALHAUSENSKÝCH. (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. NAD MRTVOLOU DÍVKY, JEŽ SE ZASTŘELILA. (Otakar Auředníček)
  6. XLVII. SMÍR. (Adolf Heyduk)
  7. ZKAZKA PRACHATICKÁ. (Adolf Heyduk)
  8. XIV. V ŠACHTÁCH KUTNOHORSKÝCH. (Adolf Heyduk)
  9. ZÁPASNÍCI. (Adolf Heyduk)
  10. U ďáblovy strouhy na Vltavě. (Adolf Heyduk)