Za pokoj ve skonání.

Augustin Eugen Mužík

Za pokoj ve skonání.
Ne za blaho se duch můj k bohu sklání – jáť dávno zřekl již se štěstí všeho – já boha prosím, aby ve skonání tě kletby chránil a zoufání zlého. Bys zapomněla, komu’s byla k žertu, a odpustila katům nejpodlejším, krev poslední až vytryskne ti se rtů, bys rozešla se v míru s peklem zdejším. Na nebi sama musíš panovati, já, bych tě snížil, nepřistoupím blíže, pak uzří všickni zahanbení kati, jak slavná’s byla na pranýři kříže. [48]

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík