Po vzdušných perutích.

Augustin Eugen Mužík

Ó často v noci kdy sen k hlavám chý(J5f) svou peruť řasnou a svůj voj (J5f) a duše světlem luny blou samy(J5f) kdy myšlénky a hříchy usnou s námi(J5f) na hrudi spjaty k modlit jsou dla(J5f) a čelo klid vyjasny skrá(J5f) Vzduch tete se chvěním zlatých křídel(J5f) těch duchů kteří ze svých tichých del(J5f) na nás sem zří a teď se snáší do(J5f) Šum peru pln touhy jest a bolu(J5f) jak vzduš varhany a jako loutna(J5f) Kol noc se stiší hvězda sotva dout(J5f) kdy sva četa pout tak táhne(J5f) Z nich kaž nad tu lidskou tvář se nahne(J5f) jež ve světské mu zbyla ješ vřa(J5f) A mno slza v líc sta hla(J5f) tak ukane jak déšť na květ schřad(J5f) na srdce jako led a na zrak vpad(J5f) A mno tvář tak ztrace již zcela(J5f) a mno tvář tak dávno odumře(J5f) plá znovu jak svit luny stříbro(J5f) k zemi nebe k vi smír se chý(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 4
Celkem veršů: 22
Jamb: 22 (100 %)