Na smrt mladé dívky.

Augustin Eugen Mužík

Na smrt mladé dívky.
Však zemřela, než milovati směla, než zklamáním svět zkalil duši její. Na lehkých větrech, za léta jak vějí, v říš dětí vonná duše uletěla. Jak svíce, jež se s oltáře k nám chýlí půl zlomená na čisté roucho klesla, jak hrdlička se beze stopy vznesla, než spáry jestřábů ji poskvrnily. Žár zničil knihu zamčenou, než oko hluboký význam shledlo, nevyzpytný; duch zmizel jako ohně záblesk třpytný, a krásné tělo to spí přehluboko. [87]

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík