Skizza večerní.

Augustin Eugen Mužík

Skizza večerní.
Jakby láska boží povymřela a s ní naděj vše a smilování. R. Mayer.
Nic nežli stromy, jejich hlavy smýká zlý vítr s chladem místo teplé duše, jen chřástal luční kdesi v trávě vzliká svým pustým nářkem těžké ticho ruše. V zenitbuzenithu stojí měsíc – s bledou tváří že hvězdy k němu dostoupit se bojí, jak žebrák, který v lásky prázdném stáří u cesty schoulen, čeká na smrt svoji. Jak duší pochybnost, tak netopýří stín promíhnul se nebem zasmušilým, a jako bolest vzpomínkami víří dech meluziny listím keřů zbylým. [120

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík