Noc nade hroby.

Augustin Eugen Mužík

Noc nade hroby.
Noc plná hvězd, a kol a kol to mrtvých šumí velký bol, jenž usnouti jim brání. Je smutna noc ta, plna běd, a v srdci nosí chladný led a žal a stesk a umírání. V ní z živých já tu stojím sám a hledím k jasným výšinám – ach k srdci mne to bodá. Tak chladno tu, že každý vzdech hned mrazem stýdne na retech, a do prsou se nazpět hlodá. Noc plná hvězd a kyne mi, bych pochoval bol pod zemí, když zem víc jemu nepostačí. Hvězdnatá noci! V ten tvůj svět, jenž pln je smutku, stesku, běd, chtěl do smrti bych hledět v pláči. [134]

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík