Noční zpěv poutníka.

Augustin Eugen Mužík

Noční zpěv poutníka.
Ve přírodě i duši – noční stín. Goleniščev-Katuzov
Viděl jsem mnohé jasné dny zapadat ve hrob bezedný, hlídal jsem hvězdný sbor když vyšel cizí nad obzor. Jak Michaela skvělý štít jsem vídal měsíc v svět se chvít, a v tvář jsem zíral sám temnému svitu, jasným tmám. Dech boha, lidí dálných bol jsem cítil plaše vláti kol, a vše to tajemně se skrylo v šíré srdce mně. [135]