Májová.

Augustin Eugen Mužík

Teď na tom světě zakletém trn suchý zmládne poupětem, a stařec zas je dítětem. Co tlelo dřív, plá znovu zas. Do srdce dívky lásky jas žežulky volá sladký hlas. I rozvadění manželé se milují jak andělé, jak kdy jim v růže ustele. A není koutku v boží svět, by nekýval tam pěkný květ, že každý krok jich sehne pět. I hrobům z plné náruči své květy jaro propůjčí, že růže na nich vypučí. Dvě růže žhavě červené jak dole srdce raněné, a vytržené z kořene. A jedna růže do běla, aby ta mrtvá věděla, že pláčeme tu anděla.

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

74. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  2. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  3. Žežhulice kuká v houští, (Adolf Heyduk)
  4. Veselo venku, veselo v městě, (Josef Holý)
  5. ZORA. (Augustin Eugen Mužík)
  6. JARNÍ. (Josef Václav Sládek)
  7. Nic by mne slunce netěšilo. (Růžena Jesenská)
  8. MÁJ! SLADKÝ MÁJ... (František Kvapil)
  9. FR. S. PROCHÁZKA. (Bohuslav Květ)
  10. Kaplička. (Václav Antonín Crha)