ZORA.

Augustin Eugen Mužík

Po nebi slavně kráčela jasná, jak panenka svěží, ve světle kštici svou máčela a svět u nohou leží. Nežli se zbudí spící svět, zvíře i ptáče, list i květ postojí ještě si tiše, zvolna a z hluboka dýše. Náhle si vzpomene, poskočí, kštici kol hlavy si otočí, světelná kštice ta, zlatá celou je oblohou vzňatá.

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

225. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stará postel pod nebesy (Josef Holý)
  2. Žežhulice kuká v houští, (Adolf Heyduk)
  3. PAVLA. (Karel Václav Rais)
  4. V SOUMRAKU LETNÍM. (Irma Geisslová)
  5. První zeleň. (Alois Škampa)
  6. Májová. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Duma jarního večera. (Adolf Heyduk)
  8. Veselo venku, veselo v městě, (Josef Holý)
  9. LITEVSKÁ BALLADA. (Julius Zeyer)
  10. OD BOŽÍHO RÁNA. (Antonín Sova)