LITEVSKÁ BALLADA.

Julius Zeyer

Stojí bříza s listy stříbrnými(T5f) za horami ach tak daleko(T5m) laňka pod ní leží hasnoucími(T5f) zraky hledá slunečko(T4m) Za horami stojí dvorec bílý(T5f) uvnitř mladá žena umírá(T5m) jako rosa mizí její síly(T5f) šeptajíc tak k nebi pozírá(T5m) Dobrý Bože kéž se spánek schýlí(T5f) na hodinku jen na víčka má(T5m) hledala by duše domek milý(T5f) v kterém teskní po mně matka má(T5m) Žežhulicí duše uvolněná(T5f) na návštěvu k ní by letěla(T5m) zakukala s Bohem spokojena(T5f) vrátila by pak se do těla(T5m) Bože můj pak smrť ať přijde pro mě(T5f) doufám v nebe tvoje a v tvůj ráj(T5m) tiše dřímat v úzkém budu domě(T5f) nepláču že mrazem skončen máj(T5m) S povzdechem tak děla žena chorá(T5f) oknem zřela toužně v širý kraj(T5m) v poledni kde v zlatém modrá hora(T5f) tiše stála tiše temný háj(T5m) Chvílí tou z hor hájem plavým polem(T5f) spánek boží snivý anděl šel(T5m) tichounce se vánkem nesl dolem(T5f) k bílému až dvorci libý spěl(T5m) Květy nesklonily vonné hlavy(T5f) vzdušné jeho nohy dotknutím(T5m) klasy role háv ten žlutě žhavý(T5f) klesly ledva křídel vanutím(T5m) Koně zapřažení v těžkém pluhu(T5f) nelekli se kolem když se nes(T5m) anděl spánku žehnající luhu(T5f) a na prahu starý věrný pes(T5m) nezaštěkal mátoha když k paní(T5f) vešla v síň co libý paprslek(T5m) choré zraky když jí kryla dlaní(T5f) z které blahý věčně line lék(T5m) Usínala žena uvolněná(T5f) duše její křídel nabyla(T5m) v žežhulici pestrou proměněna(T5f) letěla kam byla toužila(T5m) Proti domu u hřbitova stála(T5f) stará lípa šumná zelená(T5m) shrbená ač k nebi přec se smála(T5f) letním sluncem čarně zmlazena(T5m) Na tu lípu žežhulice sedla(T5f) zakukala ach tak truchlivě(T5m) v komůrce až máti stará zbledla(T5f) za srdce se chytla tušivě(T5m) Vyšel otec vyšli bratři z chaty(T5f) rozumět však ptáku nemohli(T5m) vyšla posléz věrná sivá máti(T5f) poznala hned s pláčem žežhuli(T5m) Pestrý ptáku dcero moje milá(T5f) duše zlatá z dáli přiletlas(T5m) kdy se tělem vrátíš růže bílá(T5f) v rodný kraj kde luzně vykvetlas(T5m) Zakukala bolně žežhulice(T5f) Matko dvé znám slze plodných slov(T5m) Jedno z nich zní krutě Nikdy více(T5f) druhé s Bohem To mi říci shov(T5m) Nevyřknu to první plné hoře(T5f) Vrátím se až kámen vydá květ(T5m) vrátím se až stromy vydá moře(T5f) v plotě kůl až svěží vydá snět(T5m) S Bohem tedy matko moje drahá(T5f) ulož paměť moji v srdce skříň(T5m) druhá moje matka země vlahá(T5f) přijme krásu moji věrně v klín(T5m)

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

44. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PAVLA. (Karel Václav Rais)
  2. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  3. PASAČKA. (Josef Václav Sládek)
  4. Stará postel pod nebesy (Josef Holý)
  5. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  6. Duhami zahrá svit. (František Taufer)
  7. Cukruje hrdlička na sněti, (Josef Holý)
  8. Prosba. (Ferdinand Tomek)
  9. Nad bílým sněhem vzplálo ráno rudé, ( H. Uden)
  10. NOC SVATOJANSKÁ. (Karel Babánek)