Nad bílým sněhem vzplálo ráno rudé,

H. Uden

Nad bílým sněhem vzplálo ráno rudé, a slunce vyšlo, usmálo se suše: Proč trápíte se, starostlivé duše, co všecko přijde, a jak dále bude, proč odíváte ve proroctví chudé, čím trudíte se v domýšlivé tuše? Dál spěchá šipka vypuštěná z kuše, co s vámi bylo, také po vás zbude, a nezahyne světlo, jež vám plálo! Jak může oko omezené pídí se domnívati v žalu, jenž jest pychem, že poslední snad plápol světla vidí, když ukrývá se na čas v mraku lichém jen proto, aby v nové síle vstalo?

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

117. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve květu. (František Serafínský Procházka)
  2. Sonet za dubnového spleenu. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  4. ZA MRTVOU (Jiří Mahen)
  5. OBLAKA... (Kamil Berdych)
  6. Mráček. (Eliška Krásnohorská)
  7. Causerie z venkova. (Antonín Klášterský)
  8. LITEVSKÁ BALLADA. (Julius Zeyer)
  9. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  10. Noční cestování. (Josef Wenzig)