Píseň truhláře.

Augustin Eugen Mužík

Jak těší mne kdy přijdou časem(J4f) dva ke mně mladí manželé(J4m) Ženuška rdí se květem máku(J4f) a muž mluví tak nesměle(J4m) A konečně se dozvím přece(J4f) že třeba bude kolíbky(J4m) leč ostatní vše žínka muži(J4f) na rtech stlumí polibky(J4m) Tu vezmu dřevo javorové(J4f) tak spánek prý je nejsladší(J4m) tak andělíčky přilétají(J4f) a s písní víčka zatlačí(J4m) A když tak pila šustíc lítá(J4f) a odměřeně šelestí(J4m) jest mně jak o mé kolébavce(J4f) by duší táhly pověsti(J4m) A na kolíbku dvě dám srdce(J4f) a kolem samý květ a pýl(J4m) vždyť kvítek jenž v ní dřímat bude(J4f) jest také jen dvou srdcí díl(J4m)

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

83. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. UKOLÉBAVKA. (Adolf Červinka)
  2. BOŽENĚ VLACHOVÉ (Jan Neruda)
  3. LETNÍ VZPOMÍNKY (Jan Neruda)
  4. Píseň při drání. (František Ladislav Čelakovský)
  5. Ironie. (Karel Hlaváček)
  6. Zvykem. (Adolf Heyduk)
  7. Dědoušek. (Antonín Koukl)
  8. ZASTAVENÍČKO. (Václav Hanka)
  9. Dvojí lůžko. (Josef Uhlíř)
  10. U kolébky svého synáčka. (Emanuel Miřiovský)