Malý čaroděj.

Augustin Eugen Mužík

Malý čaroděj.
Jaro, ten malý čaroděj letí dolem, lesem, plání: „Vstaňte, bílé děti jara, nechte spaní, nechte spaní! Vy hrdličky a růže, již zpívejte, voňte a nechtějte spát, sic zakleju v lože Vás pusté, ve velký, černý a škaredý hrad.“ Tu s hrobu vítr se zvednul a mrazem dechnul mu v líc: ,Ta, co dříme tu – hrdlička, růže, ta nevstane juž víc.’ [169]