Před bouří.

Augustin Eugen Mužík

Před bouří.
Obzor se halí, v dálce mračno stojí, jest ticho hrozné jako v mrtvé hrudi, snad příroda se první rány bojí, jež děsnou bouři vzbudí. Žlutavé mračno visí na západě, těhotné zhoubou. Zraje smrti věno. Snad zhynout světu boží ve úradě dnes bylo vysloveno. Svou duši cítím tísní obtěžkanou, mrak přeplněný k porodu se stroje již otvírá se – snad s tou první ranou též pukne srdce moje. [170]

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík