Slzy.

Augustin Eugen Mužík

Slzy.
Ó těch slz! – –Jen kdybys věděl jaké moře jich se proleje! Byron – Kain.
SpiSpi, o spi, mé dítě krásné po těch slzách, které ještě na líci ti tkví jak drobné perly májového deště. SpiSpi, jen spi, a na ty slzy nevzpomínej více sobě – vyliješ jich ještě mnoho, nežli na vždy usneš v hrobě. Víc jich bude nežli rosy, která padá v podvečeru. Nedej bože, by tvůj celý život zniknul v jejich šeru. Nedej bože, aby tvoje srdce nevinné a svaté vydrolily tobě tyto kapky zlé a jedovaté. [173] Nedej bože, abys někdy nemělo mi slzy vřelé pro trápení své i cizí, pro sebe i pro přítele. Přeji tobě, dítě drahé, abys pro druhého lkalo, ale žalům svým a mukám ve slzách se ještě smálo. Čeká na tě dlouhý život, temný jak pás mlhy šedý, nežli z očí potrhaných skane slza naposledy. Temný na tě život čeká jak noc černá v šírém moři, kde jen jedna zlatá hvězda nad hlavou nám spasně hoří. Hvězda lásky – která plavce bouří vede k břehům věčna, a nám v duši plá a září jako maják nekonečna. 174