NÁVRAT Z POUTI.

Augustin Eugen Mužík

„Víš, co mne kormoutí? Byla jsi na pouti, maličký dáreček přinesla’s všem, kohoutka a pannu, srdce z marcipánu, každému’s říkala: „vem si to, vem!“ Mně ani za nehet, ba ani drobný květ, kde někde u cesty utržený, mně ani jablíčko, srdíčko, vajíčko, jak bych byl ze světa vyvržený!“ Mile se usmála, milého objala. „Když je chceš, tedy máš srdéčko mít. Pod tím šněrováním, s věrným milováním, na věky ono má, hochu, tvým být!“ „Můj zlatý obrázku – co je to za lásku, která jen od dárků daří se nám? O hladu, o žízni, o ranách, o trýzni, chudého, nahého ráda tě mám!“

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

21. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 18. Babičce. (Josef Uhlíř)
  2. ROMANCE O CHORÉM. (Josef Kalus)
  3. II. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Květy vadnou, plodem rdí se trs, (Josef Holý)
  5. Matce mé ženy. (Ferdinand Písecký)
  6. ZLATÁ RENETA. (Josef Lukavský)
  7. TOUHA. (Herma Pilbauerová)
  8. 10. Bylas poupě trním kryté, (Václav Bolemír Nebeský)
  9. Dobrý hostitel. (Václav Antonín Crha)
  10. 15. Na jabloni vaší (Jaromír Březanovský)