ŽIVOT.

Augustin Eugen Mužík

Ze hlíny nás Pánbůh stvoří, do hlíny nás zase sboří, mezi tím jen chvilku máš, trochu práce, trochu lásky, to je celý život náš. Dnové naši vodou plynou, jako vítr čerstva minou. A nežli se ohledneš, než si zvykneš dýchat, žít, už zas z toho světa jdeš. A co já tu činit mohu? Poručím vše Pánubohu. Chci býti jen veselý, chci, aby se dny mé mladé jarním leskem zaskvěly. My to všichni dobře víme, že to nijak nezměníme. Po starých my přišli sem, po nás přijdou zase jiní v naši dobrou, štědrou zem. Dej nám Pánbůh koutek malý, kde bychom se milovali. Já chci při práci se smát. Kdo byl ve dne vesel, tomu v noci pak je lehko spát.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

991. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jeť odvěký trud... (Augustin Eugen Mužík)
  2. NA SVĚTĚ TOLIK LÁSKY JE (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  3. 21. Ctnostmi se a láskou skvíte (Josef Uhlíř)
  4. Zde, ..., vezmi srdce mé, (Emanuel Züngel)
  5. 17. Tvou neskonalou lásku k nám (Josef Uhlíř)
  6. VI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. 14. Jak bylo krásné Tvoje mládí, (Josef Uhlíř)
  8. 30. Ku výsosti nebes spěje (Eduard Just)
  9. Není v celém světě lásky (Emanuel Züngel)
  10. 199. Hojně blaha, skrovně utrpení – (Eduard Just)